Krůpěj obléká

Zůstalo mi náledí
tam kde kdysi kvetl sad
Jsem jak vzácné housle
Každý má strach na ně hrát
Chybí ten kdo by je ladil
Pak dal tónům řád
svým: "Mám tě rád!
Jako housle visím
na zdi denních všedností
Kdy já budu čísi
Kdo mě z ticha vyprostí
Cítím ve strunách své chvění
písně o Ženě
Sny každodenní
pláčem ztajené
Krůpěj obléká
denně moji tvář
Pravda odvěká
je kalendář
Krůpěj obléká
vrásku zrozenou
Co se Ženou
nedotčenou
Krůpěj obléká
místa k líbání
Dokud nezplaním
já sním
že se všechno změní
Housle budou hrát
věčnou píseň záhadnou:
"Měj mě rád!"
Čekám a stárnu
Snad někdo mi něco vzal
Od Krásna mířím k Marnu
a můj sad je holý dál
A mé housle
jsou dál tiché
Není kdo by hrál
A Život zní svou písní
opodál
Krůpěj obléká
denně moji tvář...