Dynamo

Můžu nechat pršet déšť na střechu toho prázdného domu
To mě netrápí
Můžu vzít pár slz a jen je pustit ven
Nemám strach z plakat jednou za čas
I kdyby pokračovat s tebou přineslo stálé rozrušení
Jsou tu dny teď a znovu
Předstírám, že jsem v pořádku, ale to není to, co mě dostává

Co bolí nejvíc
Je být tak blízko
A mít toho spoustu co říct
A dívat se jak odcházíš
A nikdy se nedozvědět
co mohlo být
A nevědět, že milovat tě
bylo to o co jsem se snažil


Je těžké vypořádat se s bolestí ze ztráty, když jsi všude kam jdu
Ale já to zkouším
Je těžké přinutit se k úsměvu, když vidím naše staré přátele a jsem sám
Stále těžší
Vstávat, oblékat se, žít s tou lístostí, ale já vím
Jestli jsem to mohl dovést do konce
Rád bych obchodoval, odejít, ukázat slova, co jsou v bezpečí v mém srdce, zůstala nevyslovená

Co bolí nejvíc
Je být tak blízko
A mít toho spoustu co říct
A dívat se jak odcházíš
A nikdy se nedozvědět
Co mohlo být
A nevědět, že milovat tě
bylo to o co jsem se snažil

Co bolí nejvíc
Je být tak blízko
A mít toho spoustu co říct
A dívat se jak odcházíš
A nikdy se nedozvědět
Co mohlo být
A nevědět, že milovat tě
bylo to o co jsem se snažil

A nevědět, že milovat tě
bylo to o co jsem se snažil