Zobrazit překlad písně ›
Skrýt překlad písně ›
I was lost but now I am found.
A line was crossed, a vessel run aground.
The boy has gone, let's grieve and let him go.
He left at dawn, but it's a new day don't you know?
In the company of wolves I sat in silence
observant and afraid
It was there with their eyes like glowing embers
the man you see was made.
I was low but now I am high.
It helps to know serenity from ennui.
Something's wrong, something's wrong, when it all remains the same.
So face the fire, come into your name.
In the company of wolves I sat in silence, observant and afraid.
It was there with their eyes like glowing embers, the man you see was made. Ohhhhhooo..
Even I can't recall how many days I have been out there
For when Aurora's lights ceased to shine, I was alive I think for the first time.
Infinity it falls, in feathery folds but she bites like loveless ice,
and with her belly full she called this rite of passage, it was the longest night of my life.
(It was, it was, it was, it was
It was, it was...
It was the longest night of my life.
(It was, it was, it was, it was
It was, it was, it was...
Even I can't recall how many days I have been out there for
But when Aurora's lights ceased to shine, I was alive, I think, for the first time.
Infinity it falls, in feathery folds but she bites like loveless ice,
and with her belly full she called this rite of passage, it was the longest night of my life.
(It was, it was, it was, it was
It was, it was...
It was the longest night of my life.
(It was, it was, it was, it was
It was, it was, it was...
Byl jsem ztracen, ale jsem znovu nalezen
Hranice byla překročena, loď narazila na mělčinu
Chlapec je pryč, truchleme a nechejme ho odejít
Odešel za soumraku, ale je nový den, víš to?
Ve společnosti vlků jsem v tichosti seděl
opatrný a vystrašený
S jejich očima žhnoucíma jako uhel
Ten muž, kterého vidíš, byl stvořen
Byl jsem nízko, ale teď se dotýkám výšin
Pomáhá rozpoznat vyrovnanost od nudy
Něco je špatně, něco je špatně, když všechno zůstává pořád stejné
Tak zkus čelit ohni, ve svém jménu
Ve společnosti vlků jsem seděl v tichosti
opatrný a vystrašený
S jejich očima žhnoucíma jako uhel
Ten muž, kterého vidíš, byl stvořen
Ani teď si nemohu vzpomenout, kolik dní jsem tam byl
Když ustaly výstřely z Aurory, cítil jsem se živý, snad poprvé v životě
Nekonečno skončilo, lehce objímá, ale štípe jako nemilostný led
a s jejím plným břichem svolala tento obřad přechodu, byla to nejdelší noc mého života