Krejčí Karas

1. V hospodě U dubu seděl krejčí Karas,
právě šestý pivo vyzunknul naráz,
"proč já mám za ženu takovou hyenu,"
rozumoval nahlas.

R: Rumba, rum, rumba, rum bumbá, rum.

2. Po vosmým pivečku byl tu náhle nápad
a krejčík s nadhledem začal věc chápat:
jako se voběsím, tím Mářu vyděsím,
zas to bude klapat.
R:

3. Na tu svou legraci tuze moc se těšil,
hned druhej den ráno kšandy si sešil,
aby ho unesly, až vodkopne sesli,
užil kvalitní tesil.
R:

4. Nejlepší voprátka z prádelní šňůry je,
vona se do hrdla správně zaryje,
užiju si švandy, zavěšen na kšandy,
až mě najde Marie!
R:

5. Žena se navrací, jen pár kroků zbývá,
krejčík se pokojně u stropu kývá,
jazyk má namodro, voči v sloup nadobro,
jak to při tom bývá.
R:

6. Srdcervoucí výkřik rozlehl se nocí
a ubohá žena k zemi se kácí,
srdeční zástava boj nad ní vyhrává,
konec je s legrací.
R:

7. V krejčím se pohnulo nečistý svědomí,
už se chystal slézti, vtom někdo zvoní:
sousedka vodvedle přiběhla sem hnedle,
hrom aby bacil do ní!
R:

8. Žádnej živej není, vezmu si památku:
penízky, řetízky, hedvábnou látku,
tupě zírá krejčí, jak po bytě smejčí
a krade v šuflátku.
R:

9. V krejčím už kyne žluč, má násilný spády,
počkal, až obrátí se k němu zády,
když kradla z lednice, z vejšky kop' ji do zadnice,
šok ji sklátil záhy.
R:

10. Dvě mrtvoly v bytě, to se mi nelíbí,
musím si vobstarat někde alibi,
uvolnil kšandičky, ne však krk ze smyčky,
dopustil se chyby.
R:

11. Poučení měl bych nakonec vykládat:
s žerty je potřeba chytře nakládat,
při každým humoru mít se na pozoru
a bystře uvažovat.

R: Rumba, rum, rumba, rumba, rum, bum!