Večer na náměstí

Utichlo náměstí,jen noční lampy svítí a lidi co tam byly, jsou náhle pryč.
Pár známých tváří projde kolem,
vracejíc se domů a o tobě netuší, netuší vůbec nic.

Ptáci co serou na hlavy chodcům, jsou dávno v limbu.
Pár ožralů co na chvíli utekli z kola ven.
A v oknech světla zhasínaj a stahujou se mraky,
tvůj error že nemáš kde spát, když už začíná den.

A z ulice se vyrojí pár hochů s holou hlavou,
nevíš jestli máš mít strach, nebo se máš smát.
Hodiny se zastavily, stále maj dost času,
nepospíchaj asi nikam, ale ani ty.

Ale ani ty....

Dva somráci co sbíraj starej chleba z popelnic,
usmějou se na sebe a ty nechápeš proč.
Jsou různý světy, teď jen najít ten, kam by si chtěl patřit
a pak jen zavřít oči a věřit že to tak je.

Je tady nějak smutno, na tom neútulným plácku
a říkáš si že už je konec, proč vůbec, měl bys žít?
Pak uvidíš čokla, co má hlad a stejně vrtí ocasem,
nevzdává to on, ale ani ty. Ale ani ty...