Koňmo jak král

Po Paříži,
koňmo jak král,
do světel zakletá.
Snad pršet by mělo,
plakat se chtělo,
na konci léta.

Všude je zpěv,
co roztančí noc,
a láska se svíjí.
Hloupě svítí
měsíc bílý,
když kočár ho louží míjí.


Stůj a nechoď ještě spát,
nenechej listí se mnou si hrát.
Neprobuď tón, který můj zvon
nad ránem rozdrtí.


Odpusť mi strach,
lepí jak sůl
v slzách třpytivých.
Průzračně vlát,
přestat se bát
v láskách prchavých.

Do deště vplul,
deštěm se stal,
roztančil ples.
Barevných snů,
vybledlých chvil,
kdy všechny byly dnes.


Stůj a nechoď ještě spát,
nenechej listí se mnou si hrát.
Neprobuď tón, který můj zvon
nad ránem rozdrtí. (2x)