Už to nenapravím

(r): vap tada dap ...

V devět hodin dvacet pět
mě opustilo štěstí,
ten vlak, co jsem jím měl jet,
na koleji dávno nestál.
V devět hodin dvacet pět
jako bych dostal pěstí,
já za hodinu na náměstí
měl jsem stát,
ale v jiným městě.

Tvá zpráva zněla prostě
a byla tak krátká,
že stavíš se jen na skok,
že nechalas mi vrátka
zadní otevřená, zadní otevřená.
Já naposled tě viděl
když ti bylo dvacet
a to si tenkrát řekla,
že už se nechceš vracet,
že si unavená,
ze mě unavená.

(r): vap tada dap ...

Já čekala jsem,
hlavu jako střep
a zdálo se, že dlouho,
může za to vinný skep,
že člověk často sleví.
Já čekala jsem, hlavu jako střep
s podvědomou touhou,
já čekala jsem dobu dlouhou
víc než dost,
kolik přesně nevím.

Pak jedenáctá bila
a už to bylo passé,
já dřív jsem měla vědět,
že vidět tě chci zase,
že láska nerezaví,
láska nerezaví.
Ten dopis, co jsem psala
byl dozajista hloupý,
byl odměřený moc,
na vlídný slovo skoupý,
už to nenapravím,
už to nenapravím.

(r): vap tada dap ...