Zlatnická

http://uhlir.host.sk/
Provdala se krásná panna
za švarného zlatníka.
Byl to chlapík radost sama,
teď však stále naříká.

Všechny jeho zlaté pruty
ukradli mu zloději,
je z té ztráty celý žlutý,
nemá žádnou naději.

Když ho žena utěšuje
a je celá dojatá,
zlatník u ní zpozoruje,
že má srdce ze zlata.

Dej mi srdce, ženo milá,
nadělám z něj náušnic,
živnost bys tím zachránila,
nehrozí nám pak už nic.

Dobrá žena srdce dala
ku prospěchu živnosti.
Strašná změna se s ní stala,
zlatník pláče lítostí.

Vždyť mu spílá darmojedů,
ve sklepě ho zavírá,
do čaje mu míchá jedu,
zlatník zvolna umírá.

Než svou duši k nebi pustil,
odhodlal se k závěti.
Vše co věděl do ní zhustil,
můžete ji slyšeti:

Učinil jsem kvůli zlatu
z dobré ženy cynickou,
tohleto mám za odplatu,
hynu smrtí klinickou.

Učinil jsem kvůli zlatu
z dobré ženy cynickou,
tohleto mám za odplatu,
hynu smrtí klinickou.