Motýl

ONA : Někdy si myslívám, že láska je mi vzdálená,
nejím a nezpívám třesou se mi kolena.
Ten pocit však se jako dým rozplyne,
když tě zřím a do duše mi padne klid.

ON : Zdá se mi, že jsem motýl, který si vzal do hlavy,
že lítat z kytky na kytku ho vlastně nebaví.
A proto rozhodl se hned pro nejkrásnější květ
a jenom pro něj hodlá žít.
Snad řek jsem víc, než jsem chtěl říct.

ONA : To už se stává...

ON : Bude to tím, že dobře vím, že jsi ta pravá.
Že se mi hlava točí.

ONA : za to může šeřík snad.
A tužkou na obočí, chtěl bys zkusit verše psát.
To všechno bude jenom tím,
že dávno dobře vím,
že láska nedá lidem spát.

OBA : Že láska nedá, nedá lidem spát.