Kdykoliv,kdekoliv

To dávno všeobecně známý je,
že někdo žije a jinej nežije.
A ten kdo žije tomu známo jest,
že život má dlaň, ale taky pěst.

A tou dlaní nás občas pohladí,
a jindy pěstí ránu zasadí.
Život je někdy klenot, jindy šmejd,
a my už víme, že to tak má bejt.

Kdykoliv, kdekoliv,
když slunce zajde,
a vyjde zas tak je to div

Kdykoliv, kdekoliv,
vždy si mě najde,
to potěšení, že jsem živ .. že jsem živ

Život je tunel, kterým se řítí vlak,
a neví se kam a proč a nač a jak,
pan průvodčí nám změří krevní tlak,
a předepíše cestu do oblak.

Zatím však ještě jedeme po Zemi,
šedej tunel si zdobíme růžemi,
co zmůže růže to dobře znám,
voní i bodá, jako život sám.

Kdykoliv, kdekoliv,
když slunce zajde,
a vyjde zas tak je to div

Kdykoliv, kdekoliv,
vždy si mě najde,
to potěšení, že jsem živ.

Kdykoliv, kdekoliv,
vždy si mě najde,
to potěšení, že jsem živ.