Větrné město

1. Na město padá šedej mrak, můj džíp je živej tvor,
co spěchá jako severák do džunglí třetihor,
jede až tam, kde najde skrýš jen bystrozrakej rys,
zatím, co ty lásko spíš, já hledám klidnej mys.

R: Větrný město vstává,
jsem tu sám s ulicí,
vítr dál stromy mává
jak palicí.


2. Nevidím nebe ani stáj, jen asfaltovou nit
a noční můry ulíhaj, když nemůžou už pít,
jedu a hledám cestu ven a zkouším tělem vlát,
nejde to, jsem polapen, smog dává koním pat.