Zlatá klec

1. Když jí bylo 24 a jemu 26
ještě spali hadi, štíři, když uznávali čest
Láska nebyla prodejná reklama na silikon
měli stůl, knížek pár, podnájem, gramofon

2. Tak se sami sebe ptali, kam můžou světem jít,
když v televizi hráli jen pro ty, co maj byt
Snili o nejhezčích dětech, co přinese jim čáp
a ten sen přišel dřív, než se jim mohl zdát

R: I ta černá díra v nebi má světlo v hlubinách
I to nejtemnější moře má ryby v šupinách
I ta nejkrutější bolest se jednou promění
a tak jdou, neví kam, životem smíření

3. Když jí bylo 34 a jemu 36
byli dohromady čtyři a toužili to nést
Oslněni sami sebou na schodišti z mramoru
netuší, když lezou pomalu nahoru

4. A pak děti se jich ptaly, kam můžou světem jít
když v televizi hráli jak krást a pošpinit
Polapeni zlatou klecí, pastí bahna, lží a řas
odpoví: "Pospíchám a nemám na tebe čas..."