Náhodou

1. Potloukám se bez cíle a nevím sám, najdu ty chvíle
opuštěný v šedých ulicích
Kytaru svou mám dávno rozladěnou se svou duší zaslepenou
si povídám

R: Jen jednou si tak vzít, co bylo dřív, co spláchl déšť
s podzimem neumřít a svůj úděl dopít to sám jsem nikdy neuměl

2. Ráno vytáhlo opratě rádio zpívalo v náladě
přede mnou se šklebí další den
S unuděnou tváří mě doprovází pracovní nostalgické září
zase dál

R: Jen jednou si tak vzít, co bylo dřív, co spláchl déšť
s podzimem neumřít a svůj úděl dopít to sám jsem nikdy neuměl

3. Náhodou začíná pondělí náhodou nikdo nic nezmění
nezbude nám víc, než zas nic
Na kabát mně zlehka mrholí na křižovatkách semafory spí
tak jako dřív

R: Jen jednou si tak vzít, co bylo dřív, co spláchl déšť
s podzimem neumřít a svůj úděl dopít to sám jsem nikdy neuměl

4. Kamelot prodává večerník na záskok, prý se mu syn žení
zaplatím, pomalu odcházím
Nikdo si mě vůbec nevšímá ani ta hezká blondýna
co stála opodál