Vítr mě stráží

Vítr mě stráží
s touhou mě obelstít
žár dávných bouří
cítím už pár dnů
ty víš, že chtěl bych vstát a odejít

V dálkách se ztrácím
plýtvám svou vůlí
zmítám se v bouřích
Slábnu, když fouká
a mám v očích strach
to mě prozradí

Usínám a spánek tíží.
V dlaních mám jen sníh a mráz

svou sílu ztrácím
když lítost mě svádí
zkouším se bránit
úzkost mě svírá
když déšť nesmyl hřích
a tak se propadá

Ze dna vím, že můžu.
Vstát!
svlékám kůži spálenou.
Já
S novým ránem můžu
vstát!
Jen chvíli vát a být

Vím kam se vrátit
Dýchám a cítím
žár příštích bouří
mám sílu zvládnout
a stát pevně stát a neuhnout

Ze dna vím, že můžu.
Vstát!
svlékám kůži spálenou.
Já
S novým ránem můžu
vstát!

Ze dna vím, že můžu.
Vstát! Jéééé
Svlékám kůži spálenou.
Já
S novým ránem můžu
vstát!

jen chvíli být...
Ván