Dávný román

Den za dnem týdny střídá
a v šedi prázdna smáčí.
Když chvíli jas se dotkne nás,
pryč v zápětí pryč odletí.

Jak se tak zpátky dívám
my pili doušky štěstí.
A touhu v nás i hříšnost těl
vždy záviděl jsem sobě sám.

Co vlastně nám dnes brání
si splnit tajná přání.
Proč znovu nebýt jako dřív
a na co rád bych kýv.
Náš dávný román
od prvních stránek číst.

Kdy naše slunce začlo ztrácet žár
a hudba v mol jen hrát.

Co vlastně nám dnes brání
si splnit tajná přání.
Proč znovu nebýt jako dřív
a na co rád bych kýv.
Náš dávný román
od prvních stránek číst.

Od prvních stránek číst.
Od prvních stránek číst.