Kam tenkrát šel můj bratr Jan

Můj bratr Jan,
vždy zahlíd čápa v houfu vran.
a rád se smál jak venkovan,
můj bratr Jan.

Miloval svět
a měl tak málo, málo let,
když do těch bran si troufal vjet,
z nichž nelze zpět.¨

Kam tenkrát šel můj bratr Jan,
kam tenkrát šel, ptá se zvon.
Kam tenkrát šel můj bratr Jan,
kam tenkrát šel, ví jen on.

Snad se jen vznes,
aby tak líp tam shůry zhlíd,
čím jsme si přáli dříve být
a čím jsme dnes.

Kam tenkrát šel můj bratr Jan,
kam tenkrát šel, ptá se zvon.
Kam tenkrát šel můj bratr Jan,
kam tenkrát šel, ví jen on.

Můj bratr žil,
odešel příliš, příliš mlád,
Ač je to zlé, jsem stejně rád,
že vůbec byl.

Kam tenkrát šel můj bratr Jan,
kam tenkrát šel, ptá se zvon.
Kam tenkrát šel můj bratr Jan,
kam tenkrát šel, ví jen on.

Kam tenkrát šel můj bratr Jan,
kam tenkrát šel, ptá se zvon.
Kam tenkrát šel můj bratr Jan,
kam tenkrát šel, ví jen on.