Gloria

Je noc, v které nezpívá andělů chór
a nevidět více kov s příchutí slanou,
pláč na písku ulpívá u paty hor
a vánoční svíce dnes na hrobech planou,
Gloria nezní, teď zpívají hlavně žalm, chtíc, aby lkal
Gloria nezní vzdor hvězdě, jež slavně plá nad hřbety skal.

Vše zalito svitem, i neony měst,
tři vteřiny ticha, v nichž umlkly zbraně,
svět pohrdl citem a táže se hvězd,
proč proroctví lichá jsou podobna hraně,
Gloria nezní, tlí mudrci v krytech a Herodes bdí,
Gloria nezní, jsou střepiny v bytech u rozbitých zdí.

Je tichá noc svatá, v níž nepadá sníh
a šílenec Svět řekou bláta se brodí,
je slepý a hmatá po ořízkách knih,
snad po stovkách let znova Kristus se zrodí,
Gloria zazní a přeroste tráva přes písečný vír,
Gloria zazní, buď na nebi sláva a na Zemi mír.