Hádě

Znám jedno hádě se zlým jazykem,
má klevet, pomluv, kouzel plný krám,
koho uštkne, chřadne vánku dotykem,
zláme si nohu nebo zajde rulíkem.

Že má proradnice duši černou,
na tělo bílé pálit cejch jí dám.

Jedna mi jen tak přešla přes cestu,
hned zašla, její vinou šilhat mám,
druhá pro posměch je, sedí v arestu,
a třetí našla štíra na těstu.

Že má proradnice duši černou,
na tělo bílé pálit cejch jí dám.

Když začne žárlit, hodí culíkem,
pak ale štoudví, pánví, čert ví sám,
proč mě ničí křikem, pláčem, povykem,
nezbyde mi, než se k ní vrátit s prosíkem.

Že má proradnice duši černou,
na tělo bílé pálit cejch jí dám.

Že má proradnice duši černou,
na tělo bílé pálit cejch jí dám.