Quijote

Nahá pravda je a bledá,
místo vína v číši má jen blín,
v mracích obr hlavu zvedá,
to chce čin, zabij ten mlýn!

Krásná slova v ústech zplaní,
duše prázdná zeje jako chřtán,
z bláznů poslední se brání,
a ten pán Quijote je zván.

Tak ať láme se kopí, ať vejpůl je štít
a ať nadranc je prapor, co vlál,
pro svou dámu a Boha zas budem se bít,
pravdu mstít, ať žije král!

Nahou vidím tě a bledou,
dřív než zajdu, slyšet chci tvůj smích,
marné potyčky se vedou,
v mlýnicích meleme hřích, meleme hřích, meleme hřích.

Moudří vždycky se nám smáli,
ať se smějí křivým smíchem třtin,
blázny, co si prsty pálí,
boží syn zbaví všech vin.

Tak ať láme se kopí, ať vejpůl je štít
a ať nadranc je prapor, co vlál,
pro svou dámu a Boha zas budem se bít,
pravdu mstít, ať žije král!

Tak ať láme se kopí, ať vejpůl je štít
a ať nadranc je prapor, co vlál,
pro svou dámu a Boha zas budem se bít,
pravdu mstít, ať žije král!
pravdu mstít, ať žije král,
ať žije král, ať žije král,
ať žije král, ať žije král!