Zobrazit překlad písně ›
Skrýt překlad písně ›
Si fuera más guapa y un poco más lista,
Si fuera especial, si fuera de revista,
Tendría el valor de cruzar el vagón
Y preguntarte quién eres.
Te sientas enfrente y ni te imaginas
Que llevo por ti mi falda más bonita,
Y al verte lanzar un bostezo al cristal
Se inundan mis pupilas.
De pronto me miras, te miro y suspiras,
Yo cierro los ojos tu apartas la vista,
Apenas respiro me hago pequeñita
Y me pongo a temblar.
Y así pasan los días de lunes a viernes,
Como las golondrinas del poema de Becquer,
De estación a estación,
En frente tu y yo va y viene el silencio.
De pronto me miras, te miro y suspiras,
Yo cierro los ojos tu apartas la vista,
Apenas respiro me hago pequeñita
Y me pongo a temblar.
Y entonces ocurre, despiertan mis labios,
Pronuncian tu nombre tartamudeando,
Supongo que piensas que chica mas tonta,
Y me quiero morir.
Pero el tiempo se para,
Te acercas diciendo,
“Yo aun no te conozco y ya te echaba de menos”,
Cada mañana rechazo el directo y elijo este tren.
Y ya estamos llegando, mi vida ha cambiado,
Un día especial este 11 de marzo,
Me tomas la mano, llegamos a un túnel
Que apaga la luz.
Te encuentro la cara gracias a mis manos, me vuelvo valiente y te beso en los labios, dices que me quieres y yo te regalo el último soplo de mi corazón
Kdybych byla hezčí a trochu chytřejší,
Kdybych byla zvláštní, kdybych byla jak z časopisu,
Měla bych odvahu přejít ten vagon
A zeptala bych se Tě, kdo jsi
Sedáš si naproti a ani si nepředstavuješ
Že mám dnes na sobě svou nejkrásnější sukni
A když Tě vidím zívat a vytvářet obrazy na okně
Zalévají se moje panenky(oči)
Když se na mě podíváš, já se na Tebe podívám a vzdychám,
já zavírám oči, odcházíš pryč
sotva dýchám a jsem malinká
a začínám se třást
A tak jdou dny od pondělí do pátku
jako vlaštovky v básni od Becquera
od zastávky do zastávky
mezi námi přichází a odchází ticho
Když se na mě podíváš, já se na Tebe podívám a vzdychám,
já zavírám oči, odcházíš pryč
sotva dýchám a jsem malinká
a začínám se třást
A tehdy se stává, že se probouzí mé rty
koktavě vyslovuji Tvoje jméno
Asi si myslíš, co je to za hloupou holku
A chci umřít
Ale čas se zastavuje
přibližuješ se a říkáš
"Sotva Tě znám a už jsi mi chyběla"
každé ráno meškám přímý vlak a vybírám si tenhle
A už přijíždíme, můj život se změnil
tento zvláštní den 11.března
bereš mě za ruku a vjíždíme do tunelu
kde zhasíná světlo
Nacházím Tvůj obličej díky svým rukám
jsem odvážná, líbám Tě na rty
říkáš, že mě miluješ a já Ti dávám
můj poslední tlukot srdce