Neznámej sochař

Neznámej sochař postavil už k ránu
ze sněhu nahé ženy
Asi ji stvořil když vracel se z flámu
snad dostal podnět z pivní pěny

Stála tam nahá u vchodu do krámu
zřejmě se zimou klepal snad
A tak hned sochař ustrojil svou dámu
potom už asi šel domů spát

I když ta dáma byla jen ze sněhu
měla své kouzlo půvab a šarm
Vždyť jí dal mistr snad všechnu svou něhu
lásku a klobouk boty a šál

Neznámej sochař postavil už k ránu
ze sněhu nahé ženy
Ač byla krásná tak teď je už v pánu
zbyla z ní jenom kaluž vody