Astronaut

Astronaut nad knihou v křesle sklesle zívá
Z okna se po sedmý večer vodce dívá
Astronaut, lékař mu měří tlak co tlačí
Bytem svým ve stavu s tíží tělo vláčí

Tolik je v noci viditelných hvězd
Ke kterým chtěl se raketou vznést
A ještě víc je těch co není vidět
Opilejch letců kterejm zbejvá sedět

Raketa je rzí a lišejníky pokrytá
V zahradě potichu stojí léta nelétá
Slunce se k obzoru sklání zvolna zapadá
Astronaut nalil si sklenku k oknu usedá

Tolik je světů tolik cizích sluncí
Falešnějch slibů promarněnejch šancí
Kolik je raket rezavějících v trávě
V Monaku, Dílí v Čechách, na Moravě

Raketa tichá zarůstá břečťanem
A hvězdy mizí s přicházejícím ránem
Kolik jich čeká na zahradách v dešti
V Mongolsku, Jávě, nebo v Bukurešti

Astronaut nad knihou v křesle sklesle zívá
Z okna se po sedmý večer vodce dívá
Astronaut, lékař mu měří tlak co tlačí
Bytem svým ve stavu s tíží tělo vláčí
Astronaut