Zrcadlo Karel Černoch

Na svůj obraz se dívám,
soudím že ránu mám.
Píseň o tváři zpívám
a jak se tak dívám už se nepoznám.

Už dvanáct dní,
svůj obraz nevšední,
sleduji po ránu,
stojí to za, no za ránu.

Nad svým obrazem zoufám,
slzy ve vočích mám.
Chvíli si rozbít ho troufám
a chvíli zas doufám že kazí ho rám.

Dál si kapet dojedu,
a kapky na oči,
a nohy do ledu,
snad se to vo, no votočí.

Inzerát: najmu muže, raději několik,
s vlastním krumpáčem.
Značka: střepy přinášejí štěstí.

Nad svým obrazem zoufám,
slzy ve vočích mám.
Chvíli si rozbít ho troufám
a chvíli zas doufám že kazí ho rám.

Já sním doma o tváři,
co dívkám zazáří.
A nechci zrcadlo,
tak mě to po, no popadlo.