Individualita

Láhve jsou prázdný, kupé je plný
„Jen zklidni hormón, nedělej vlny”
Říká ta vedle, ta v šatech s květy
Pod nimiž hraje na kastaněty
Ještě, že v očích mám dobrou šťopku
Ona však dodá: „Jseš dobrej, bobku...
Škoda jen, že nejsi ta
Individualita”

Povídám: „Já vás úplně chápu
Mužských je spousta, málo je chlapů
Kdekdo to zkouší, většinou marně
Poznám to ráno na umývárně
Nadto vím z knihy Septuaginta
Jak moc tu schází pověstná flinta...
Kdo ji vyndá ze žita?
Individualita!”

Jenže tak těžko vstává se z kleku
S průměrným platem, ve středním věku
V tomhle jsem došel k naprosté shodě
S nějakým borcem v půjčovně loděk
Řekl mi jednou, podruhé, posté:
„Výkonnost klesá, únava roste
Nejsem, s kým se počítá
Individualita”

A přesto pořád dělám, co mohu
Jsem jak ten anděl v barokním slohu
Anděl, co tančí, znaven a zkřehlý
Uprostřed jiných na špičce jehly
Jako vy, madam, zoufale čeká
Že přijde někdo svěží jak řeka...
Jako řeka rozlitá
Individualita