Džíny

Byl to krámek pod podloubím schoulený
prodavač se tíhou let skláněl.
Říkal: děvče ty džíny jsou kouzelný,
Kdo je koupí neprohloupí,
Hlas mu divně zněl.

A mně pomalu dochází,
že asi pravdu měl.

Jen za tebou ty džíny jdou,
ať dělám co dělám tak k tobě mě to táhne blíž.
Jen za tebou ty džíny jdou
tou cestou necestou,
a i když o tom zdá se už víš,
ty nezastavíš,
tak nemysli že ráda tě mám.
Já jen milionkrát, zastavit stát,
říkám džínám kouzelným.


Že mi budeš věřit ani nečekám,
marně bys ten krámek teď scháněl.
Já moc dobře vím proč dál ho nehledám,
není už kam jít,
pod podloubím žádnej krámek
prej neznají.

Jen za tebou mí džíny jdou
Ať dělám co dělám tak k tobě mě to táhne blíž.
Jen za tebou mí džíny jdou,
tou cestou necestou,
a ty už o tom zdá se víš.

Jen za tebou ty džíny jdou,
ať dělám co dělám tak k tobě mě to táhne blíž.
Jen za tebou ty džíny jdou,
tou cestou necestou,
a ty už o tom zdá se víš.
Tak kdy to pochopíš?

Jen za tebou ty džíny jdou,
Ať dělám co dělám tak k tobě mě to táhne blíž.
Jen za tebou ty džíny jdou,
tou cestou necestou,
a i když o tom zdá se už víš
ty nezastavíš.

Co všechno dneska může se stát
Zírám – musím však říct
že čím dál tím víc
bývám v džínách kouzelných.

(Jen za tebou ty džíny jdou,
ať dělám co dělám tak k tobě mě to táhne blíž.
Jen za tebou ty džíny jdou,
tou cestou necestou,
a ty už o tom zdá se víš.

Jen za tebou ty džíny jdou,
ať dělám co dělám tak k tobě mě to táhne blíž.)