Epilog (prod. Slipy)

Často se díval z okna,
Na bílé květy v alejích,
Nejradši nosil bačkory
A flanelovou košili

Odmítal lidské radosti,
Odmítal být na obtíž,
Jen plaval ve své realitě
Daleko od ...

Daleko od marnosti
Světa a lidstva,
Světnicí se linul
Jeho kytarový free-style,

Jamoval a pískal
A svěřoval se knihám,
A znepokojen sledoval
Jak cigareta dohasíná

Myslel, že dávno vyprahl
Že prostě zmizel,
V tomhle bodě se nemýlil,
Byl vyhaslý jak výheň

Chtěl najít to, kým kdysi byl,
Tak v barech klopil do dna,
A ... ty vzpomínky
Jen vyhazoval z okna

A duše, kterou vlastnil,
Ho sledovala z povzdálí,
Smrt se po ní sápala
A hladila ji po tvářích

Myslela, že ji zachrání,
Měla na sobě záplaty,
On jedním hodem ...,
Tu ... pod ní zapálil


V šesti letech
Se jí děti smály,
Marně v sále plném lidí
Hledala své kamarády

Nezlobila se na ty,
Kteří se točili zády,
Prostě přijala skutečnost
Že ji neměli rádi

A když ji bylo dvanáct,
Něco v ní se zlomilo,
Možná to bylo právě tím,
Že táta zmizel za jinou

Nechtěla ujít ani krok,
Tou cestou prašivou,
Každé smítko prachu jako louče,
Která pálí most

Srdce ji zradilo,
Štěstí čeká na jinou,
Ona v baru usíná
A zapomíná na život

Spíjela se ...
A tím pofidérním básníkem
Tančili na symfonii
Houkajících sanitek

Ona byla jako smrt,
On ji čekal na dotek,
Sklenicí plnou útěchy
Rty smočili naposled

Nemusí čekat na konec,
Až pro ně příjde,
Navzájem si napsali
Epilog pro svůj příběh