Déšť mi tenkrát smáčel tvář

Kapky deště, každá zvlášť,
jsou pro mě krutou vzpomínkou,
jak lásku vystřídala zášť,
lásku mou a lásku tvou.

Déšť mi tenkrát smáčel tvář,
když jsem volal jméno tvé
snad do všech stran.
Déšť, ten věrný přítel náš
náhle zněl jak nářek hran.

Kapky kanou na polštář,
slzy lásky ztracené,
když je z úst mých neslíbáš,
mám srdce navždy zlomené.

Déšť mi tenkrát smáčel plášť,
když jsem volal jméno tvé
snad do všech stran.
Déšť, ten věrný přítel náš
mi stále zní jak nářek hran.
Vzpomínám. Vzpomínám.
Vzpomínám.Vzpomínám.
Vzpomínám, lásko má, vzpomínám.
Vzpomínám.