Zrcadla

V kalužích po dešti umíněném
zrcadlí se nebe a pouliční šed'
utonulá v moři anonymních tváří
s pocuchanou vírou,jak Magdaléna Máří
špičkou boty lehounce
ten chmurný obraz světa roztříštím
Kdo zkouší stavět most mezi černou a bílou
mezi ošklivostí slov a krásou labutí
kdo hledá souvislost mezi nadějí a vírou
narodil se v prázdném století.
Do větru jdou slova plná přání
není vůbec snadné hledat stejnou řeč
s vvečerem když člověk cítí osamělost
nemusí hned s láhví,hrát si na dospělost
a zpočítej si hvězdy,hned se najde cesta kudy kam
kdo zkouší......století.
Dolů na cestu nám ještě slunce svítí
proč si lámat hlavu se ztrátou iluzí
najdeme-li v sobě i pro druhé chvilku
neskončila ještě doba romantických snílků
znovu s moudrou hloupostí vracíme se zpátky do lesů.
Kdo zkouší.........2krát