Dotyky Slávy

Janda:
Kde jsou ty časy kdy holčičku svou,
tak rád jsem houpaval na kolenou,
dávno jsi velká a vlastní svět máš,
byli jsme čtyři zbyly jsme už jen dva,
aaaa jen dva.

Marta:
Bylo to užasný žít s legendou,
málo kdo chápal že věci tu zvláštní jsou,
kde jakej táta dal svý děti spát,
ty jsi byl pryč a já mohla jsi o tom jen zdat,
aaaa jen zdát.

Ref:
Dotyky slávy přišly náhodou
vyrostly s námi každý máme svou
aaaaaaaaaa...........

Janda:
Štěstí jsou střípky sem tam osloví
proč nám nic nikdy včas nenapoví
kdo ví ..........

Marta:
Vůbec jsem nechtěla zpívat a hrát
jen někde žít s někým kdo by mě chtěl mít rád
aaaa mít rád..

Ref:
Dotyky slávy přišly náhodou
vyrostly s námi každý máme svou
aaaaaaaaaaaaaaaa..........

Janda:
Kde jsou ty časy už holčička má
dotkla se slávy a možná je dál než já.......