Šaty z duhy

s H.Vondráčkovou


Nebi vezmu půlku duhy
a z ní dám si róbu šít,
vždyť módním vzorem prý jsou pruhy
a já přece musím s módou jít.

Duha, to je látka vzácná,
když ji slunce naleští
a ten, kdo ji chce mít,
musí rychle jít,
musí pro duhu hned po dešti.

K obzoru mé nohy běží,
duha je dál a blíž,
proč duha z mé touhy těží,
proč jen mám s duhou takový kříž?

Ve tmě mizí půlka duhy,
noc můj žal teď dovrší,
já nechci domů jít,
duhu musím mít,
klidně počkám tu, až zaprší.

K obzoru mé nohy běží,
duha je dál a blíž,
proč duha z mé touhy těží,
proč jen mám s duhou takový kříž?

Ve tmě mizí půlka duhy,
noc můj žal teď dovrší,
já nechci domů jít,
duhu musím mít,
klidně počkám tu, až zaprší.