Svatej grál

V jaký dálce jsou těla přízraků tvých
tajných přání konkrétní
jaká dálka snad čeká tvou ztrápenou duši
než věcem vážným porozumí
Ó jsi pouhej stín hledačů pokladů
těžko se dočkáš třpytivých šperků
a vzácných smaragdů

Kolikrát jsi měl na lovu přízraků
pocity rytířů na koních
kolikrát jsi jen nad hlavou
mával svým mečem
než jsi se dočkal probuzení
Ó ten pocit znám – jako bych na všechno odpověď znal
když doufám,
že sklenka vína ,co svírám v ruce
je svatej grál

Kde země dotýká se hvězd
je svatej grál
a to dřív zahřeje tě sníh
než se ho zmocníš
Já nemám pocit,
že bys jen tak něco vzdal
a tak se mi zdá,
že pár nocí ještě probdíš

Kdo je z vášně snad lovcem přízraků
ten bludnou duší navždy se stal
ten se tváří v tvář dočká zázraků
až chladnej sníh bude ho hřát
Ó a tak se stín hledačů pokladů
ve tmě ztrácí,
stejně jak třpyt vzácných smaragdů