Zimostráz

Jak vím zvedlo se ticho
Zlostnej opar mlčení
To splín oznámil příchod
Varovným prstem vztyčeným

I taková je někdy tvář noci
I když tě nesoudí, netrestá
Prostě máš jen mizernej pocit
Že je to škaredá nevěsta

Pár slov, půlka věty
Šálek nudy, cizí muž
Trapná lež, místo květin
Škoda mluvit, bylo hůř

I taková už bývají rána
Když neni zblízka nic k úniku
A tvým snům vyzvání hrana
Vzteklým štěkáním u díků

Refrén:
"Co na to říct, vždyť to znáš,
To co se řítí kolem nás, prý je čas
V domě kde sní, střídá mráz,
Místo růží vyklíčí zimostráz"

Zatímco čas drtí tvý kosti
Plíce trhá věčnej strach
Jen vzduch nabitej zlostí
Až málem cítíš střelnej prach

Taková je někdy tvář lásky
I takovou mívá někdy tvář
Kolem úst má dvě stejný vrásky
Obě pro smích i pláč

Z tvých snů zbylo dost málo
Vlastně už není z čeho brát
A jen Bůh ví co se stalo
Jak se to vůbec mohlo stát

Taková je mince v tvý dlani
Nemá žádnej rub a nemá líc
Hradní stráž zavřela bránu
V zámku zarachotil brány klíč

Refrén:
"Co na to říct, vždyť to znáš,
To co se řítí kolem nás, prý je čas,
V domě kde sní, střídá mráz,
Místo růží vyklíčí zimostráz"