REVOLTA ft. Martin Šafařík - Zpátky na začáte..

'(hooooohoo a noo jee)

Dojít cestou až tam,
vidět že všechno už mám,
Jenom nepřestat mít ,
sny pro který já chci žít,
na co víc se chceš ptát,
osudem můžem hrát,
a nebo zapomenout,
citům nepodlehnout.

Chci to všechno mít,
pak teprv můžu jít,
chci to být někdo pak můžu štastný být.
Tohle není pravda tohle nejsem já,
tohle je jen skořápka člověka kterého nechci znát.
Už parkrát jsem to pochopil,
pak jsem zase zapomněl víckrát jsem to pokazil,
a ted život zabolel tak už to bývá člověk zapomíná,
díky za to že mi to moje nitro připomíná,
že lepší než být někdo je sepsat kdo jsem,
abych nežil v omylu a nebyl ten,
co se neptá kdo a hraje divadlo ,
za které je honoráře krásné ego které stále roste a je stále silnější, v očích které milujou cestu povrchní ,
tohle už není pro mě tu máš napamátku ,
všechny ty cesty stejně jednou skončí na začátku.

Dojít cestou až tam,
vidět že všechno už mám,
Jenom nepřestat mít ,
sny pro který já chci žít,
na co víc se chceš ptát,
osudem můžem hrát,
a nebo zapomenout,
citům nepodlehnout.

Na začátku tam kde jsme byli nevinní najivní,
čím to že časem všechno promění,
z dětí co září energia usměvem,
Vovce co se řídí prestiží a uspěchem,
který stejně odejde jednou v zapomnění,
rodíme se nazí,umíráme nazí.
Rodíme se jako originál,umíráme jako kopie.
Nahoru cesty ke štěstí,který je jenom folie.
Pokud neotevřeš mysl system ti jí jednou rozbije,
jak se tam koukám dívám se kolem sebe a stále doufám,
že ještě není pozdě a proto bouchám na dveře vašich srdcí a svědomí,další bod evoluce musí být evoluce vědomí, proto prosím sám sebe abych zůstal klidný a prosím tím i tebe abys zůstal silný.


Dojít cestou až tam,
vidět že všechno už mám,
Jenom nepřestat mít ,
sny pro který já chci žít,
na co víc se chceš ptát,
osudem můžem hrát,
a nebo zapomenout,
citům nepodlehnout.

Dost silný na to abys jednou pochopil,
že povrch naší lod nitra lásky potopil.
že povrch by měl naše nitro chránit,
a né vyplout na povrch před očima druhých bránic.
Naše duše prosí opravte tu poruchu,
Ego,Ambice úspěch žije na povrchu,
V jádru všichny obři ale uvězněny,
akorát ty mříže nejsou viděny.
Protože co je horší než si myslet že si svobodný,
přitom sklamaný do sebe zavřený,
na povrchu vypadáš že to tak není.

Ale bojíš se přiznat že si z toho světa vystrašený,
Protože jednoduše hrát si na kovboje,
nasadit masku aby nikdo neviděl to co je v hloubi tvojí duše,
chce to vyplout na povrch propojit mysl a srdce.


Dojít cestou až tam,
vidět že všechno už mám,
Jenom nepřestat mít ,
sny pro který já chci žít,
na co víc se chceš ptát,
osudem můžem hrát,
a nebo zapomenout,
citům nepodlehnout.