Stín andělů

Sedím na tom místě, je tu jen prázdný sál
zní jak chór noční zprávy, hlasy, kterých ses tak bál
v rámech oken namísto střepů zůstal zmrzlý pláč
ozvěny úderů do hlavy buší, když na mě zavoláš

Já se ztrácím
Já se ztrácím

Ruce mých přátel jak příšery opouštějí skrýš
nudí mě, viní mě, soucitem těhotní nesou můj kříž

Já se ztrácím
Já se ztrácím

Ref.: Tak proč mě nehledáš, když víš
že se nebráním jít blíž
Tím spíš

Mé Slunce rozbité, tvůj nářek už neslyším
někdo mi říká: svým hříchům odpouštím
ale když sukně roztočí století krutosti a začne řvát
je smrt jen ozvěnou hloupých a zbytečných ztrát

A já se ztrácím
A já se ztrácím

Ref.: Tak proč me nehledáš, když víš
že se nebráním jít blíž
Tím spíš

Pláču na tom místě, kde ses tehdy smál
věčnost se hroutila, co můj svět tvým světem stál
a nářek usedá, usedá jako prach zvířený
a já slyším hlas ze všech kopců v nás, vzdálený, smířený

já se vracím