Ten kluk

Zamrzlá hladina mých slz
tiše taje pod tvým dechem.
Přišel jsi jako nevlídný sen,
do mé prázdné mysli.

Můžeš chtít být hrozivým vlkem,
co nezná nic než sebe,
avšak já si najdu kousek tvého srdce,
co nevyje na Měsíc.

Každá vteřina,
každý okamžik.
Co pro tebe znamená
má bolest,můj křik.

Co je špatně na tom,
že uvnitř jsem prázdná?
Chtít víc,jsem za blázna.
Co je špatně na tom,
že jsem ztratila duši?
Je snad zločin
vědět,
co ostatní jen tuší?

Železnými prsty
proplétáš mou mysl.
Už se nemohu bránit,
ale nemůži ti ani podlehnout.

Dáváš mi bolest i cit.
Vášeň i hněv.
Mám tě proto nenávidět?

Co je špatně na tom,
že uvnitř jsem prázdná?
Chtít víc,jsem za blázna.
Co je špatně na tom,
že jsem ztratila duši?
Je snad zločin
vědět,
co ostatní jen tuší?

Je to láska,je to snění,
snad pocit uspokojení.
Bolest přihlíží věčnému utrpení.
Udeřit v pravém okažiku a bez prodlení.

Nejsi tak vysoko,
aby tě má láska
nestáhla zpět na zem.
Nejsi tak daleko,
aby jsi neslyšel,
můj zoufalý křik.

Co je špatně na tom,
že uvnitř jsem prázdná?
Chtít víc,jsem za blázna.
Co je špatně na tom,
že jsem ztratila duši?
Je snad zločin
vědět,
co ostatní jen tuší?


Když lásko už ti neříkám
a nadávka tvé polykám,
je dobré vědět,
že uvnitř neexistují.
Je dobré vědět,
že naivní city neroztají.