Mám tvou vlídnou dlaň

Když jsem se naučil psát,
čmáral jsem všude a rád
a chlubil se tím, jak moudřím.
Dával jsem škrabopisem
najevo, že tady jsem.
Řeknu vám,
ten zvyk mě stál modřin.

Aniž bych po něm to chtěl,
ten zvyk dál se mnou šel.
Já chlubím, se rád, co chvíli.
Teď zase pro změnu s tím,
že tvou dlaň pohladit smím.
Že s tebou chodím jak stín,
že jsem ti snad milý.

Mám tvou vlídnou dlaň.
Mám tvou dlaň mám obě.
Mám tvou vlídnou dlaň.
tvá s tou mou jdou k sobě
Mám tvou vlídnou dlaň.
Mám co hřát a chránit.
Mám tvou vlídnou dlaň.
Já si říkám páni.
Mám tvou vlídnou dlaň.
mám tvou dlaň, tvůj zájem.
Mám tvou vlídnou dlaň.
mám s kým bloudit rájem.
Mám tvou vlídnou dlaň.
Mám zas důvod k pýše.
Mám tvou vlídnou dlaň.
nejsem sám jak míček

Když první akord jsem zvlád,
nebylo nade mne snad.
Já chlubil se tím, jak válím.
Už nevím, co jsem to hrál,
rád ale chlubím se dál,
hrozně rád,
tak jako kluk malý.

Aniž bych prosil, či chtěl.
Ten můj zvyk dál se mnou šel.
a po cestách mých se kroutil
teď právě chlubím se s tím,
že už tě neopustím,
že se mnou chodíš jak stín
a já nejsem proti.

Mám tvou vlídnou dlaň.
Mám tvou dlaň mám obě.
Mám tvou vlídnou dlaň.
tvá s tou mou jdou k sobě
Mám tvou vlídnou dlaň.
Mám co hřát a chránit.
Mám tvou vlídnou dlaň.
Já si říkám páni.
Mám tvou vlídnou dlaň.
mám tvou dlaň, tvůj zájem.
Mám tvou vlídnou dlaň.
mám s kým bloudit rájem.
Mám tvou vlídnou dlaň.
Mám zas důvod k pýše.
Mám tvou vlídnou dlaň.
nejsem sám jak míček

Mám tvou vlídnou dlaň.
Mám tvou dlaň mám obě.
Mám tvou vlídnou dlaň.
tvá s tou mou jdou k sobě
Mám tvou vlídnou dlaň.
Mám co hřát a chránit ...(do ztracena)