Děti z Pirea

1. Každého jitra z toho přístavu
vyplují bárky a lodě do moří,
a slunce kulaté jak míč
v ranním úsvitu se z hlubin vynoří.
Jen děti z Pirea se po břehu loudají,
moře jim nohy omývá,
ty modré nedozírné dálky je lákají
víc nežli země šedivá.

R. Co moře zpívá pod křídly kormoránů,
o tom se zdává k ránu všem dětem z Pirea,
snad každý mívá své jedno velké přání,
sní o něm za svítání, jak děti z Pirea.

2. Každého večera se k přístavu,
bárky a lodě vracejí,
ty čluny připlouvají s nákladem ryb,
starých lásek a nových nadějí.
Jen děti z Pirea už nejsou zde na břehu,
dávno už musely jít spát,
a budou do ranního úsvitu snít o tom všem,
o čem snily tolikrát.

R.