Smutek ve tvých očích

Je to dávno, možná včera,
přichází chlad podvečera,
jak tvůj osud, co tě řídí
osamělou v davu lidí.
Utíkáme po spirále,
točíme se v kolotoči,
není zpět a není dále,
je jen smutek ve tvých očích.

Dlouho jsme se neviděli,
povídej mi aspoň chvíli,
den už patří minulosti,
zapomenem na starosti.
Není čas na sebe sama,
svět se točí v kolotoči
a propadá do neznáma
jako smutek do tvých očí.

Každý z nás teď něco tají,
příběhy se proplétají,
půjdeme, dál už nic není,
polibek a pohlazení.
Věčný závod, kdo a z koho,
jako jízda v kolotoči,
nikde nikdo pro nikoho,
jenom smutek ve tvých očích.