Včela na nádraží

tak jsem se fakt snažil nevidět věci furt jen černě
prý jsme všichni Bratři a Sestry, obyvatelé Matky Země
a když spojíme svá srdce a ruce, bude nám všem dobře
no tak to jsem zvědav - jak asi - že by bleděmodře ... ?!

a hned jsem to zas slyšel, chlapče, nač ta skepse ?
vždyť víš, když se hojí rána, je třeba dezinfekce
a vůbec, proč ta ironie ? trocha pokory tě nezabije
no tak to jsem zvědav, co všechno mě ještě nezabije ... ?!

Refrén:
pokora mě neuráží
jen se nechci cejtit zblble jako včela na nádraží
jen se nechci cejtit marnej jako hajnej na parníku
jako bláto na blatníku

tak jsem se fakt snažil nevidět věci furt jen černě
ale je mi líto, Bratři a Sestry, milé děti Země
protože černé věci musej' zůstat černé a každej ví, kam cesta vede
no tak to jsem zvědav, co se všema těma odstínama šedé ... ?!

Refrén