Hodinový hotel

Tlusté koberce plné prachu,
poprvé s holkou trochu strachu.
A stará dáma od vedle zas vyvádí,
zbyde tu po ní zvadlé kapradí
a pár prázdných flašek.
Veterán z legií nadává na revma,
vzpomíná na Emu jak byla nádherná.
Všechny květináče už tu historku znají,
ale znova listy nakloní a poslouchají.
Vzduch voní kouřem.

A svět je,
svět je jenom hodinový hotel
a můj pokoj je studený a prázdný.
Svět je,
svět je jenom hodinový hotel
a můj pokoj je studený a prázdný.
Svět je,
svět je jenom hodinový hotel
a můj pokoj je studený a prázdný.

Vezmu si sako a půjdu do baru,
absolventi kurzů nudy pořád postaru.
Kytky v klopě vadnou,
dívám se okolo po stínech,
kterou?! no a přeci žádnou.
Vracím se pomalu nahoru,
cestou potkávám ty co už padají dolů.
A vedle v pokoji někdo šeptá: Jak ti je?
Za oknem prší a déšť stejně nic nesmyje.

A svět je,
svět je jenom hodinový hotel
a můj pokoj je studený a prázdný.
Svět je,
svět je jenom hodinový hotel
a můj pokoj je studený a prázdný.
Svět je,
svět je jenom hodinový hotel
a můj pokoj je studený a prázdný.