Málo dnů

Všude kolem cítíš jenom velkou zlost, lidi slepí jsou,
do očí se vkrádá lhostejnost, ne náhodou.
Jenom samej vztek, zloba, křik a pláč,
čekáš polibek toho, kdo tě má rád.

Jen málo dnů ten život náš potrvá,
a láska nás, všechny jak jsme tu, přetrvá.
Tak rozdávej, když srdce tvý má co dát,
óó člověk nemůže jen brát.

A srdce málokdy lidi otvíraj - se to nenosí,
v hlavě asi dlouhý, velký hovno maj - jsou jak bosí.
Mysl ovládaj - děvky chlast a chtíč,
lži navrch maj - ty zvedáš svůj kříž.

Jen málo dnů ten život náš potrvá,
a láska nás, všechny jak jsme tu, přetrvá.
Tak rozdávej, když srdce tvý má co dát,
óó člověk nemůže jen brát.

Všichni dál na hromadu svou,
snáší víc a bez lásky jdou.
Až se někdy snad vzpamatujou,
jen málo dnů pak budou mít - pochopí

Jen málo dnů ten život náš potrvá,
a láska nás, všechny jak jsme tu, přetrvá.
Tak rozdávej, když srdce tvý má co dát,
óó člověk nemůže jen brát.

Jen málo dnů ten život náš potrvá,
a láska nás, všechny jak jsme tu, přetrvá.
Tak rozdávej, když srdce tvý má co dát,
óó člověk nemůže jen brát.

Jen málo dnů ten život náš potrvá,
a láska nás, všechny jak jsme tu, přetrvá.
Tak rozdávej, když srdce tvý má co dát,
óó člověk nemůže jen brát.