Tam za tou duhou

Už nad mou kolébkou,
táta můj říkával:
Jen párkrát zaprší,
abych tě vydával.
Poslouchej jako pěna,
zazpívám ti do věna
tu písničku,kterou mne učila ozvěna.

Tam,tam,tam za tou duhou
za modrou horou a snad ještě dál.
Tam,tam,tam za tou duhou
tam žije ten o němž sen se mi zdál.

Srdce své jsem vzala
a do šátku dala
Přes modrou horu jsem za duhou vydala
Kdyby s ním zmizela,
za duhou půjdu dál
své srdce dám tomu,
o němž sen se mi zdál.

Tam,tam,tam za tou duhou
za modrou horou a snad ještě dál.
Tam,tam,tam za tou duhou
tam žije ten o němž sen se mi zdál.

Tam,tam,tam za tou duhou
žije ten o němž sen se mi zdál.