Draculův monolog

Dracula:

Byl kdysi čas,kdy vřesoviskem,
po boji hnal jsem koně tryskem.
Abych se vrátil k tobě zas,
nadějí plný byl ten čas.
S tebou a s vůní čistých plín,
přívítat měl mě i náš syn!!
Však běda všechno pokřtil stín,
temný stín a černá hlína.
Smrt náhle přišla místo křtin a já už nikdy,
nikdy neměl syna!!
...
Chceš ríct, že nepoznal jsem dřinu ani chudobu,
zůstal mi majetek i jmění a moc.
Však ten co naději už navždy zamkl do hrobu,
světlo dnes zaprodal za věčnou noc.
Milenky měl jsem všech barev a ras,
všechny mě zklamali,všechny smet čas.
Že jsem je zabíjel,
to snad chceš říct.
Zbit jejich krví já krvácel víc!!
Možná kdysi chtěl jsem změnit svět
a vzpurně bušil do zvonů,
však tenhle svět se měnil během let,
podle svých vlastních divných zákonů.
Snad ideí jsem míval bezpočet
a ztrácel jednu za druhou.
Ne ůbec nemám zájem měnit svět,
sám dneska změněn jeho zásluhou.
....
Už vlastně existuju jen,
už pouze živ.
Bez žití navždy odsouzen,
bez tebe mrtev,
mrtev jsem jak dřív.
...
Dnes však mě omámil ten zázrak co se stal,
ten vnějž vždy doufal jsem a doufat nepřestal.
Ty vešlas do mích stěn z těch nadpozemských cest,
mě vrátit lásky sen a dál jej se mnou nést..
Se mnou opět živá,
orkán mi tě přivál.
S tebou v něco doufám rád!
Zpívá,luna zpívá,
o tom, že jsi živá.
Zmrtvích též si troufám vstát.
Zas střípek lásky tvé dám království
a živ s tvých příslibů.
Učiním tě,dáli bůch,
šťastnou kněžnou.

Sandra:

Můžete se plést jsem u vás pouhým hostem,
svůdnost vašich gest,
mě svádí k pochybnostem.
Sotva jste mě zhlíd,
proč chcete právě se mnou žít??

Dracula:

6ivá opět se mnou,
pleť máš zas tak jemnou.
Se mnou,navždy se mnou.
Pojď dál žít!!

Se mnou navždy se mnou!!!