Ve jménu lásky

GINEVRA:
Je to snad hřích,
že mi to sluší v kůži,
tak, jak nás
pánbůh stvořil?

Je to snad hřích,
místo růžence mít růži
a srdce,
které hoří?

Je to snad hřích,
žít v krásné říši divů
za zrcadlem
v říši kupodivu?

SBOR: (Jménem lásky...)

GINEVRA:
Ve jménu lásky
páchám, co zvete hříchy.

SBOR: (Jménem lásky...)

GINEVRA: (Jménem lásky...):
Ve jménu lásky
prosím o volný pád.

SBOR: (Jménem lásky...)

GINEVRA:
Ve jménu lásky
páchám vše
z čisté pýchy.

Nechte mě padnout
do říše kupodivů.

Je to snad hřích,
že se mi srdce
choulí v dlani,
jak ptáče v hnízdě,
než vypadne?

Je to snad hřích
zapřít lásku
a myslet na ni,
neodolat touze
je víc, než přesnadné.

Je to snad hřích,
když čtyřlístek
nenacházím
a výtky vám
k nohám házím?

SBOR: (Jménem lásky...)

GINEVRA:
Ve jménu lásky
páchám, co zvete hříchy.

SBOR: (Jménem lásky...)

GINEVRA:
Ve jménu lásky
prosím o volný pád.

SBOR: (Jménem lásky...)

GINEVRA:
Ve jménu lásky
páchám vše
z čisté pýchy.

Nechte mě padnout
do říše kupodivů.

/:Kolik pater má ten ráj?
Jak hluboko k láskomornám?
Kolik pater láska má?
Když padne do říše divů?:/

SBOR: (Jménem lásky...)

GINEVRA:
Ve jménu lásky
páchám, co zvete hříchy.

SBOR: (Jménem lásky...)

GINEVRA:
Ve jménu lásky
prosím o volný pád.

SBOR: (Jménem lásky...)

GINEVRA:
Ve jménu lásky
páchám vše
z čisté pýchy.

Nechte mě padnout
do říše kupodivů.

GINEVRA: /:Jménem lásky...:/