Vše je tak jak má být II. Mít rád bližního sv..

Zažeň příval strastí,
Já pak mohu snáz ti,
Spánky vonnou mastí třít.
Věř mi, že vše je tak, jak má být,
Klidně jdi spát,

Snad se beze mne svět chvíli sám
může otáčet, vždyť ví přec kam

Nech se nést,
Nech se nést
Na vlnách řeky spánku a snů...

Mít rád bližního svého
Co na tom je tak zlého
Avšak já, jsem v rozpacích
Tělem svým jej hřát
Nebo mám mu tvář
Jen vzácnou mastí třít

Hřích jak stín mě doprovázel
Bez citů, bez extáze
Je ten tam, dnes vyčítám
Si ty spousty mužů
Z dávných dnů
Zda soudí mě se ptám, na to se ptám

Nevím jak s ním hnout
Průchod citům dát
Je to muž, né Bůh
Jako led chci tát
Na věky věků být pouze s ním
Proč se touhy vzdát

Znám dost mužů, jejich vášní
V čem je však tenhle zvláštní
Příčinou je vlastně on
Že už nejsem hříšnou, tedy tou, co dřív
A k pláči mívám sklon, mám k pláči sklon

Ááá, na věky věků být pouze s ním
Proč se touhy vzdát

Vím však, kdyby znenadání
Zapomněl, co mu brání
A na mě sáh, mě uchopil
Pak zřel by tvář, mou v rozpacích
Jen pouhý sen by zbyl, jen sen by zbyl
Jen pouhý sen by zbyl, jen sen by zbyl...