Osud mi upletl bič

Bonacieux:Mám s vámi, Constance, jen utrpení,
mužům jste sladká jak med.
Proč jsem kdy pomýšlel na ženění?
Dnes bych to zavrhnul hned.

Constance:Ti páni jsou hosté a utrácí rád,
kdo milou obsluhu má.
Vůbec je přísný zde domácí řád,
až někdy musím se smát.

Bonacieux:Z domu pryč chodíte ke královně žít.
Vy každý večer jste pryč.

Constance:Řeknu Vám, těžko je s Vámi tu žít,
osud mi upletl bič.