Když už víc nesmím si přát

Sejmi stuhu hedvábnou, vlasy mé na chvíli nech,
ať se ve tvé dlani pnou jako stín v bílých zdech.
Skryj mě ve svém objetí než mě ráno přijde hřát,
pouze než noc odletí, když už víc nesmím si přát.

Vím, že tvůj krok nespoutá moje láska lakotná,
prosím, ještě neodcházej, nechci zůstat samotná.

Zůstaň, než se rozední než mě ráno přijde hřát.,
to je přání poslední, když už víc nesmím si přát.

Hm…

To je přání poslední, když už víc nesmím si přát.
to je přání poslední,
když už víc nesmím si přát.