Drahý můj

Drahý můj, jak se ti stydím psát,
jak ti říct, že mě máš zbytečně rád,
moje láska umírá, už ji víc neopatruj.
Tak ti naposledy říkám: Drahý můj.

Včera v poledne skončila bitva. Přišel ke mně pošťák
a podával mi dopis. Byl jsem šťasten, jak v té chvíli
může být šťasten muž daleko od svých, daleko od domova.
Otevřel jsem tvůj dopis a začínal tak hezky, dvěma slovy:
Drahý můj.

Vtom odkudsi přilétla kulka, jak už to v bitvách bývá.
Byla to náhoda nebo osud, kdo ví. Odcházelo se mi hezky
z tohohle světa, protože jsem měl v rukou tvůj dopis,
který začínal tak hezky: Drahý můj.