Mezi čtyřmi stěnami

Nikdy nevíš – kdo se na Tebe dívá

Noční můry v našich duších

Nikdy nevíš – odkud přijde rána

Nevíš ale přesto tušíš

Paranoia – pomalu mysl sžírá

Odrážíš se od dna

To selhání se nad tebou vznáší

Jak osobní prohra

Pevně v opratích – Tvé kroky kdosi řídí

Už nestačíš na nic myslet

Tupá bolest, do srdce se šíří

Pocit podobný křivdě

Marně se vzpouzíš – když tělo se vzpíná

A snažíš se setřást vinu

Už ani nevnímáš – čí ruka Tě svírá

A léčí tvou kocovinu