Brána milenců

Tichý zvon zazvoní z věží chrámu Páně
a já po špičkách vyjdu ven
jako stín neslyšný dojdu k staré bráně
jenž má to nejkrásnější z jmen.

Ten kdo prý s půlnocí přijde tam
od těch dob nikdy víc není sám
já půjdu půlnocí k bílé bráně
a přání své jí pošeptám.

Už dávno vím, proč ta stará brána
za nocí hosty přijímá
bránou milenců bývá zvána
dál osud lásky v moci má.

Ve dvanáct pohladí kamení
svatý chrám se mi pak odmění
a dá mi darem jednoho pána
jenž v ráj můj život promění

MEZIHRA

Ve dvanáct pohladí kamení
svatý chrám se mi pak odmění
a dá mi darem jednoho pána
jenž v ráj můj život promění.

Bráno milenců slyš mé přání
já vím, že nejsem jediná
Dej mu znát
Dej mu znát, že se marně brání
a marně ďábla zaklíná
Dej mu znát, že se má čeho bát
ať má či nemá mě rád.

Bráno milenců, slyš mé přání
že na něj čekám dej mu znát